Archiv článků

Pro Německý institut pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti se Žiga Faktor, ředitel naší bruselské kanceláře a Zuzana Stuchlíková, výzkumná spolupracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, spolupodíleli na tvorbě článku zabývajícím se evropským očekáváním, jaká bude evropská politika české a německé vlády.

Projekt CCS4CEE analyzuje současný stav rozvoje CCS (zachytávání a ukládání oxidu uhličitého) ve střední a východní Evropě a má za cíl především pomoci obnovit debatu o technologii CCS a umožnit její budoucí aplikaci v tomto regionu.

V nejnovějším Eastern Monitoru se Jovana Vančevska zaměřuje na otázky spojené s Brdskou deklarací, na pokrok v „procesu rozšíření“ a na závazek EU k němu. Kdo jsou průkopníci „procesu rozšíření“? A které země stagnují? Více informací o této problematice poskytuje autorka ve svém paperu, stejně jako možné výsledky situace.

Christian Kvorning Lassen, ředitel výzkumu Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, přispěl svým textem na téma Bridging the digital gaps - a Czech perspective do nové publikace Paving the digital path in Central and Eastern Europe - Regional perspectives on advancing digital transformation and cooperatio od CEP- Centrum pro evropskou perspektivu - CEP

Naše výzkumná pracovnice Jana Juzová se podílela na další ze série analýz, kde čtyři experti zodpovídají jednu otázku týkající se mezinárodní politiky a ekonomiky. Tentokrát se publikace zabývala tím, zda by se západní Balkán měl účastnit Konference o budoucnosti Evropy.

Lenka Farkačová napsala EU MONITOR o nadcházející pracovní krizi (nedostatek pracovníků nejen v EU, ale i například v USA) a o tom, jak má tendenci se odchylovat od ideálního stavu dlouhodobě udržitelného trhu práce.

Naše výzkumná pracovnice Danielle Piatkiewicz a projektová manažerka Alexandra Visnerova napsaly v rámci Transatlantic Policy Forum podkladový dokument, v němž hodnotí novou transatlantickou agendu a cíle EU a USA a posuzují, jak mohou obě strany těsněji spolupracovat při řešení geopolitických výzev, sladit bezpečnostní, obchodní, klimatickou a digitální politiku. Dokument nabízí doporučení, jak posílit transatlantické vztahy, se zvláštním důrazem na region střední a východní Evropy.

Naše výzkumné pracovnice Jana Juzová a Katharine Klačanský sepsaly podkladový materiál na téma Vztahy EU s východním sousedstvím, ve kterém odpovídají na tři konkrétní otázky. Měla by EU nadále přistupovat ke skupině zemí zahrnutých ve Východním partnerství jako k celku, nebo by měla svůj přístup více diverzifikovat? Měla by EU vytvořit speciální zelenou strategii pro země východního sousedství a případně na jakých principech? Jak může EU čelit vlivu dalších mocností (Ruska, Číny, příp. Turecka) působících proti zájmům EU v oblasti východního sousedství?

Náš výzkumný pracovník Vít Havelka se podílel na publikaci s názvem "MINILATERAL COOPERATION IN THE EU: Internal Cohesion, Group Dynamics, and Voting Behaviour of Selected State Blocks", kterou vydal Institute for Foreign Affairs and Trade. V publikaci je autorem kapitoly zabývající se Visegradskou skupinou.

Dne 22. října 2021 uspořádala platforma Think Visegrad, bruselská kancelář Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a Centrum evropských studií Wilfrieda Martense kulatý stůl s názvem Nový pakt o migraci a azylu: prolomení slepé uličky. Akce se konala podle pravidel Chatham House za účasti odborníků z řad think-tanků, ale i diplomatů, zástupců Evropské komise a UNHCR.

Na reportu o summitu EU a západního Balkánu a jeho důsledcích spolupracovali Jana Juzová, Alexandra Ilková a Ondřej Pešek. Konference se konala 5. listopadu 2021 v Karolině. Řečníci diskutovali o vztazích mezi Evropskou unií a západním Balkánem a o způsobech, jak dostat agendu rozšiřování EU ze stavu hluboké krize zpět na správnou cestu.

Naše stážistka Jana Záhořová napsala report o letošní druhé debatě o vztazích EU s Japonskem a jejich pokroku v tomto směru.