Archiv článků

Nilsu Eledağ napsala blog o roli Turecka při rozhodování o členství Švédska v NATO a obavách z terorismu a protiislamistických hnutí.

Odmítnutí Srbska uznat Kosovo, které v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, je příčinou mnoha problémů v regionu západního Balkánu. Brání oběma zemím v cestě za členstvím v EU, způsobuje destabilizaci na Balkáně, jak je patrné z nedávných nepokojů v severním Kosovu, a brání regionální hospodářské spolupráci. Píše naše stážistka z Bruselu Costanza Celoria.

Ve středu 7. června se uskutečnila debata v rámci cyklu Café Evropa, a to na téma: „Turecko po volbách, jakým směrem se bude ubírat?“. Pozvání na debatu přijala Lucia Najšlová, politoložka a autorka knihy Turkey and the EU: The Politics of Belonging, dále novinářka Deníku N Dominika Píhová a Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze. Debatu moderoval Žiga Faktor, jenž je vedoucím bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová a výzkumný spolupracovník Jonathan Lyons ve spolupráci s Global Policy Research Group se podíleli na studii, která zkoumá bezpečné a udržitelné dodávky kritických surovin (CRM), které jsou klíčové pro zelené technologie. Studie doporučuje strategii pro Švédsko a Česko, která zajistí udržitelné dodavatelské řetězce a pomůže tak přechodu na zelené technologie.

Naše juniorní výzkumná pracovnice Silke Maes se ve svém policy paperu zabývá výzvami, které pro daňové systémy představuje rostoucí digitalizace ekonomiky. Upozorňuje na problémy s vyhýbáním se daňovým povinnostem a hospodářskou soutěží vyplývající ze závislosti na nehmotném majetku a vzniku vysoce ziskových digitálních obchodních modelů. Zaměřuje se na snahy o řešení těchto problémů na úrovni OECD, EU a jednotlivých států.

V červenci 2023 uspořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM již 20. ročník Evropské letní školy v Praze. Program letošního jubilejního ročníku byl zaměřen na komplexitu změny klimatu a přístup a řešení EU k tomuto stále rostoucímu problému, zahrnujícímu politické, ekonomické, bezpečnostní a sociální aspekty změny klimatu.

Dne 20. června 2023 zorganizoval Institut pro evropskou politiku EUROPEUM uzavřený kulatý stůl s názvem Elektromobily a pracovní místa: jak se připravit na změny v automobilovém průmyslu?. Debaty se zúčastnili odborníci jak z Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva životního prostředí, tak z řad mezinárodních výzkumných organizací, institucí Evropské unie, soukromého sektoru a v neposlední řadě zástupci odborových organizací působících v automobilovém průmyslu. Report napsala Rebeka Hengalová.

Nový policy paper, který vzniknul za podpory projektu Visegrad Fund rozebírá pohled Česka, Slovenska, Polska a Maďarska na další rozšiřování Evropské unie. S udělením statusu kandidáta na členství Moldavsku a Ukrajině a uznáním Gruzie jako potenciálního kandidáta v červnu 2022 se otázka reformy přístupového procesu do EU stává naprosto klíčovou a v kontextu války na Ukrajině je pro země V4 dělícím problémem. Autory publikace jsou Jana Juzová, Ferenc Németh, Tomáš Strážay a Marta Szpala.

V tomto článku Jana Juzová spolu s Žigou Faktorem a Constanzou Celoriou podávají komplexní analýzu návrhů iniciovaných komunitou think-tanků i současných iniciativ a diskusí na úrovni EU; identifikují příležitosti a oblasti, v nichž lze dosáhnout hmatatelného pokroku, a poskytují doporučení politikům, jak tyto koncepty v dohledné době proměnit v realitu.

V rámci programu festivalu Svět knihy, který se uskutečnil 11. května na Výstavišti v Praze, proběhla také debata Café Evropa na téma: Umělá inteligence: příležitost, nebo hrozba?

V rámci programu festivalu Den Evropy, který proběhl 5. května na Střeleckém ostrově, proběhla také speciální debata Café Evropa na téma Bláznivá a mladá věda v Česku - máme být na co hrdí.

Přečtěte se celý blog, který napsala Kristína Kráľovská, ve kterém píše o tom, co se Česká republika může naučit z polského posunu v oblasti solární energie