Národní konvent o EU se sešel k revizi Víceletého finančního rámce EU

V pátek 14. října se konal kulatý stůl, jehož tématem byly otázky spojené se střednědobou revizí Víceletého finančního rámce, finančním plánováním EU po roce 2020 a principem European Added Value.

Národní konvent o EU, který proběhl v pátek 14. října 2016, diskutoval jednotlivé aspekty střednědobé revize víceletého finančního rámce, jeho nastavení na další období a také principu evropské přidané hodnoty (European Added Value, EAV). Debaty se zúčastnili zástupci státní správy, institucí EU, neziskových organizací, sociálních partnerů a akademické sféry. Kulatý jsme organizovali ve spolupráci s Úřadem vlády ČR.

Diskuze se soustředila na tři základní otázky:

  1. Jaké chápání, vč. odkazu na konkrétní politiky či nástroje, principu evropské přidané hodnoty by ČR měla prosazovat, aby pokud možno co nejlépe obhájila své priority při vyjednávání nového VFR?
  2. Jaké věcné priority by ČR měla prosazovat při vyjednávání příštího VFR po roce 2020 vzhledem k její postupně se měnící čisté pozici následkem socio-ekonomickému růstu v ČR a rovněž proměny její relativní pozice vůči ostatním členským státům EU (i v souvislosti s brexitem)?
  3. Je ČR v blízké budoucnosti schopna používat efektivně unijní programy, jakými jsou například HORIZONT 2020 či CEF (ve své nekohezní části) a nové finanční nástroje, nebo by se i nadále měla soustředit především na podporu nástrojů založených na národních obálkách a grantovém financování?

Podkladem pro debatu v rámci kulatého stolu byl diskuzní materiál na téma střednědobé revize víceletého finančního rámce, rámce po roce 2020 a princip European Added Value, který vypracoval tým autorů Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM ve složení Radomír Špok, Lubor Lacina a Zuzana Kasáková, a dvě diskuzní stanoviska. První stanovisko formuloval Michal Částek, odbor Národního fondu Ministerstva financí ČR, druhé Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, poradce prezidenta Hospodářské komory ČR a ekonomický poradce České spořitelny.

Diskuzi zahájil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, jenž akcentoval důležitost tématu pro Českou republiku a jejího dalšího fungování v rámci Evropské unie. Zdůraznil proměny evropské politiky v kontextu vnějších událostí, zejména s ohledem na otázku bezpečnosti a migrace. Dále uvedl, že Česká republika bude nucena reagovat na dva okruhy problémů, se kterými se nedokázala dosud příliš dobře vypořádat – otázku čerpání dotací a využívání inovativních finančních nástrojů. Vše bude zastřešovat debata o evropské přidané hodnotě, přičemž bude nutné specifikovat význam tohoto pojmu.

Michal Částek ve svém příspěvku věnoval několika aspektům diskutovaného tématu. Potvrdil nejednotnou definici evropské přidané hodnoty. Perspektivu EAV zmínil i ve vztahu ke kohezní politice a také v souvislosti s unijními programy, v jejichž rámci české subjekty nejsou příliš schopny čerpat finanční prostředky. Dále konstatoval, že finanční nástroje sice mají své limity, ale jejich význam bude narůstat, a proto je nutné se na ně připravit a naučit se je efektivně využívat.
Petr Zahradník z ECOSOC ve svém vystoupení podtrhl význam střednědobé revize víceletého rámce jako platformy pro definování priorit po roce 2020. V tomto kontextu je nutné podle Zahradníka usilovat o dosažení souladu mezi prioritami ČR a Evropské unie jako celku za respektování principu subsidiarity. Formuloval čtyři základní scénáře pro Českou republiku a pět faktorů, které se v debatě o novém rámci objevují a přinášejí do systému novou kvalitativní úroveň.

Do proběhlé diskuze se zapojili náměstkyně Ministerstva pro místní rozvoj Olga Letáčková, náměstek Ministerstva práce a sociálních věcí Michal Kučera, velvyslanec Stálého zastoupení ČR při EU Martin Povejšil, europoslankyně Olga Sehnalová, zástupce Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Šulc nebo Pavlína Žáková ze Zastoupení Evropské komise v České republice a jiní. Diskutující se ve svých příspěvcích věnovali zejména stávající podobě kohezní politiky a podpoře národních obálek, celoevropským prioritám a postavení unijních programů v celkovém nastavení víceletého finančního rámce. Diskutována byla také vhodná definice principu evropské přidané hodnoty a dopadu brexitu na rozpočet EU.

#Národní konvent o EU #revize #Víceletý finanční rámec #European Added Value

Radomír Špok
Výzkumný spolupracovník

Oblasti zájmu / výzkumu: vzdělávání, regionální politika, kohezní politika (politika soudržnosti), participativní demokracie, transparentnost, lobbying.

Zuzana Kasáková
Výzkumná spolupracovnice

Mezi hlavní oblasti zájmu patří institucionální otázky EU, ekonomický vývoj EU, Hospodářská a měnová unie, € a evropský rozpočet, Zahraniční politika EU, problematika rozšiřování EU se zaměřením na západní Balkán, slovenská domácí a zahraniční politika a ekonomické otázky.



Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
Rytířská 539/31
Praha 1 - Staré Město
110 00

tel.: +420 224 186 207
email: europeum@europeum.org
http://www.europeum.org