Započal rozpad Británie?

Zuzana Kasáková ve svém blogu analyzuje výsledky Brexit-u z hlediska postojů politických stran v jednotlivých částech Velké Británie.

  • Silné čtvrteční bouřky a lokální povodně ve Velké Británii jako by naznačovaly, jaké budou dopady referenda o britském členství v Evropské unii.
  • Obyvatelé Británie se v lidovém hlasování vyslovili pro změnu a rozhodli o vystoupení své země z evropských struktur.

 

Přestože jako celek si Británie zvolila odchod z EU, jednotlivé historické části země se ve svém názoru na členství v Unii lišily. Většina regionů Anglie a Walesu hlasovala pro odchod Británie z EU, zatímco většina v Severním Irsku a všechny ve Skotsku se vyjádřily pro setrvání země v Unii. Jednoznačně se pro pokračující britské členství v EU vyslovil i Gibraltar.

 

Výsledky referenda tak opět zintenzivnily debatu o legitimitě politického rozhodování a nabídly Skotské národní straně (SNP) a nacionalistické straně Sinn Féin šanci argumentovat ve prospěch referend o odtržení Skotska a Severního Irska od Británie. Zejména v případě Skotska je tato otázka velmi živá, neboť SNP jakožto vládnoucí strana ve Skotsku již dříve deklarovala, že pokud dojde k Brexitu a Skotové budou většinově hlasovat ve prospěch setrvání v EU, bude tento krok vnímán jako legitimní pro zahájení jednání o druhém referendu o nezávislosti Skotska. Na tomto postupu se včera shodla i skotská vláda s tím, že se bude snažit zahájit jednání s Bruselem a dalšími členskými zeměmi EU o možnostech, jak nejlépe zajistit setrvání Skotska v Unii. První ministryně Skotska Nicola Sturgeon má navíc i podporu ze strany skotského elektorátu. V neděli zveřejněný průzkum uvádí, že nezávislost Skotska podporuje 59% obyvatel. Jedná se o historicky nejvyšší podporu nezávislému skotskému státu. Na druhé straně je nutné zdůraznit, že v kontextu uznání výsledků případného druhého referenda by měla SNP obdržet souhlas britské vlády a britský parlament by měl odsouhlasit odpovídající legislativu. Otázka skotské nezávislosti totiž patří do svým charakterem do britské ústavy a ta v rámci devolučního uspořádání patří mezi pravomoci, ve kterých není Skotsko oprávněno přijímat primární legislativu (obdobně je tomu v případě problematiky týkající se Evropské unie). Přestože SNP disponuje 56 poslanci Dolní sněmovny, dosažení většiny nebude jednoduché s ohledem na převahu stran, které se staví proti nezávislosti Skotska. Poté, co se tak stane, se pro odpovídající legislativu musí vyslovit skotský parlament. V něm sice na rozdíl od doby, kdy se konalo první referendum, nemá SNP většinu, lze ale očekávat podporu návrhu ze strany skotských Zelených, kteří dlouhodobě odchod Skotska z Británie podporují, a s jejich pomocí legislativu v parlamentu prosadit.

V případě Severního Irska je situace o něco komplikovanější. Sinn Féin, která prosazuje spojení Severního Irska s Irskou republikou, je nyní sice druhou nejsilnější stranou v severoirském shromáždění, pro přijetí odpovídajícího zákona je však nutný souhlas nejen nacionalistů, ale také unionistů. Ti ale byli ve svém názoru ohledně EU rozděleni. Zatímco radikální unionisté sdružení v Demokratické unionistické straně, nejsilnější straně v Severním Irsku, prosazovali odchod z Unie, umírnění většinou zastávali opačné stanovisko. Složitost situace podtrhují další pravidla, která musí být v případě změny statusu Severního Irska dodržena. Pokud by referendum bylo odsouhlaseno, musí proběhnout nejenom v Severním Irsku, ale dle platných smluv také v Irské republice.

Zajímavá bude rovněž debata ohledně Gibraltaru, který sice patří po několik století Británii, ale Španělsko si na něj dlouhodobě činí nárok. Ostatně španělský ministr zahraničí krátce po sečtení hlasů nabídl britské vládě společnou vládu nad tímto územím.

Se současným stavem se nechtějí spokojit ani obyvatelé Londýna. Ti okamžitě zahájili petiční akci za nezávislost Londýna v Evropské unii. Jakkoli se může jednat o úsměvnou akci z pohledu skutečného dosažení nezávislosti Londýna, snahou je ukázat, že vystoupení Unie není přáním všech obyvatel Británie. Akci Londýna podporuje i jiná petice, kterou do včerejšího večera podepsalo kolem dvou milionů lidí s požadavkem, aby se konalo druhé referendum o britském členství v EU. Peticí se budou příští týden zabývat poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu. Jakým způsobem s k otázce vyjádří, není jednoduché předvídat, zejména s ohledem na opakované zdůrazňování nevratnosti rozhodnutí o členství z EU. Tyto petice doplňují i protesty mladých lidí, kteří se v referendu jednoznačně vyslovili pro setrvání Británie v EU (podpora téměř 75% ve věkové skupině 18 až 24 let).

 

Před britskou vládou nyní stojí několik výzev. V kontextu jednání s evropskými představiteli o nastavení vztahů mezi EU a Británií se bude muset vypořádat s kampaněmi příznivců členství země v EU na straně jedné a se secesionistickými snahami zejména Skotska na straně druhé. Klíčové také je, kdo nahradí Davida Camerona v čele britské vlády i konzervativců a bude oním kormidelníkem v rozbouřených vodách Británie. Dá se očekávat, že Boris Johnson či Michael Gove nebudou přijatelnými kandidáty pro ty členy Konzervativní strany, kteří podporovali setrvání země v EU. Tato situace rovněž brání jasnému vyjádření Británie představitelům EU o svém úmyslu vystoupit z evropských struktur.

Z hlediska snížení nejistoty ohledně postavení Británie po vystoupení z Evropské unie by jednání měla začít co nejdříve. Zda se jimi podaří zabránit rozpadu země, nebo zda Skotsko, slovy bývalého prvního ministra Skotska a předsedy SNP Alexe Salmonda, členství v EU po Británii zdědí, zůstává otázkou.

Blog byl původně publikován na webu iHned.cz.

 

 

#Velká Británie #rozpad #Brexit #EUref #referendum

Zuzana Kasáková
Výzkumná spolupracovnice

Související články



Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
Rytířská 539/31
Praha 1 - Staré Město
110 00

tel.: +420 224 186 207
email: europeum@europeum.org
http://www.europeum.org