Op-Ed: Budoucnost evropské integrace

Na téma budoucnosti evropské integrace podává svůj názor náše Jana Juzová a Žiga Faktor.

Zatímco byla minulý týden v průběhu zasedání Evropské rady v Bruselu pozornost širé veřejnosti upřena na obnovená jednání o brexitu, vlády a obyvatelé Albánie a Severní Makedonie marně čekali na pozitivní rozhodnutí o zahájení přístupových jednání o jejich budoucím členství v Evropské unii. Přes velkou snahu a očividný pokrok obou států v posledních letech i silnou podporu většiny členských zemí, se nepodařilo nalézt absolutní shodu v otázce budoucnosti evropské integrace. Hlavní oponenti otevření přístupových jednání, v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kteří zdůrazňovali nutnost změn interního nastavení podmínek pro vstup do Unie, se nenechali přesvědčit o důležitosti zahájení procesu.

Rozhodnutí je velkým zklamáním nejen pro obyvatele daných dvou států ale i pro celý region vzhledem k nebezpečnému precedentu, který vytváří. 

Navzdory snahám obou vlád, splnění „domácích úkolů“ a podpoře obyvatelstva vůči krokům potřebným k budoucímu členství v EU evropští lídři nedokázali tento pokrok na straně Albánie a Severní Makedonie ocenit. Obzvláště pro Severní Makedonii, která vyvinula obrovské úsilí o urovnání letitého sporu s Řeckem ohledně názvu Makedonie', jde o velice nevděčnou reakci ze strany EU. Pocit nedocenění a určité zrady ze strany EU mezi obyvatelstvem vytváří prostor pro posílení nacionalistických sil a ohrožuje budoucnost obou zemí. Severomakedonský premiér Zoran Zaev v návaznosti na výsledek vyjádřil velké rozčarování a již oznámil vyhlášení předčasných voleb, které mohou značně zahýbat směřováním země.

Závěry zasedání v otázce rozšiřování EU především vrhají špatný stín na pověst Evropské unie jakožto nositele hodnot a klíčového partnera států západního Balkánu a naplno ukazují interní názorovou roztříštěnost členských státu v otázkách stěžejních pro budoucnost celé Unie.

Toto rozhodnutí může mít vliv nejen na politické směřování obou zemí, ale také zásadní dopady na již probíhající přístupová vyjednávání se Srbskem a Černou Horou. Neschopnost EU ocenit výjimečný pokrok v rámci bilaterálních vztahů dosažený dohodou mezi Severní Makedonií a Řeckem, prezentovaný jako pozitivní příklad pro celý region, může navíc ohrozit jednání mezi Bělehradem a Prištinou, ve kterých vidina evropské integrace také funguje jako hlavní motivace pro obě země.

Zamítavý postoj EU může mít za následek návrat nacionalistických tendencí a ohrozit stabilitu již tak velmi křehkého regionu, kde jsou hrůzy válečných konfliktů stále v živé paměti a kde etnické problémy po rozpadu Jugoslávie stále nejsou vyřešeny.

Právě problémy s geografickými hranicemi, které nekorespondují s etnickým rozdělení obyvatelstva, byly vidinou členství v EU potlačeny. Pokud by ve státech západního Balkánu došlo k odklonu od „evropské“ cesty, bude to především chybou vůdců EU.

Je také důležité si uvědomit, že EU není jediným globálním hráčem v regionu západního Balkánu – své ambice zde mají i další mocnosti, především čím dál tím více asertivní Rusko a nově i velmi proaktivní Čína a Turecko. Politika rozšiřování vůči zemím západního Balkánu dosud představovala hlavní výhodu, kterou EU narozdíl od daných zemí mohla regionu nabídnout. S pozastavením procesu rozšiřování a ztrátou důvěryhodnosti EU by došlo k vytvoření prostoru pro ještě výraznější posilování vlivu konkurentů v těsném sousedství Unie. Zablokování přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií se tak může jevit také jako nedostatek strategického smýšlení na straně některých evropských lídrů.

V současné chvíli nezbývá než věřit, že se evropští lídři k tématu otevření přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií vrátí při chorvatském předsednictví EU v příštím roce a že i přes rozbouřené emoce budou Albánie i Severní Makedonie pokračovat v nastoupené cestě požadovaných reforem a závazku vůči svému nerozhodnému partnerovi, Evropské unii. Jinak by další destabilizace křehkého regionu, nyní plně obklopeného státy EU, mohla být realistickým scénářem.

 

#Evropská integrace #Makedonie #Albánie #rozšiřování EU #Západní balkán

Jana Juzová
Výzkumná pracovnice

Expertíza: regionalismus, Visegrádská spolupráce, demokratizace a evropská integraci zemí západního Balkánu, proces rozšiřování EU

Žiga Faktor
Projektový manažer


Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
Staroměstské náměstí 4/1
Praha 1 - Staré Město
110 00

tel.: +420 212 246 552
email: europeum@europeum.org
http://www.europeum.org