Přibližuje se EU Ukrajině? Proč na vzájemném vnímání záleží

Na začátku listopadu pořádalo EUROPEUM panelovou diskuzi na téma vztahu EU a Ukrajiny. Měli jsme tu čest jako řečníky přivítat bývalého eurokomisaře Štefana Füleho, Václava Lídla (AMO) a hosty z ukrajinské Nadace pro demokratické iniciativy (Ilko Kucheriv Democratic Initiatives Foundation) Oleksie Harana a Mariu Zolkinu.

Hlavním těžištěm panelu byl nový výzkum, jehož výsledky zde představili ukrajinští hosté. Výzkum monitoroval postoje ukrajinské veřejnosti vůči EU a Rusku, zejména v otázkách bezpečnosti, strukturálních reforem a ekonomické integrace. Výzkum odhalil několik zajímavých posunů a trendů.

Jedním ze zjištění, které výzkum přinesl, byl odklon od dualistické zahraniční politiky (tedy orientace zároveň na Moskvu i na Brusel) v ukrajinském veřejném diskurzu. V průběhu loňského roku se veřejnost stále více přikláněla k evropskému integračnímu procesu, ne k Ruskem vedené celní unii. Dokonce i ve východních regionech Ukrajiny, které jsou nejčastěji znázorňované jako proruské, je nyní veřejná podpora Rusku a EU rovnoměrně rozložená, což naznačuje, že přitažlivost Moskvy zde překonala svůj zenit. V otázce bezpečnosti by se nyní většina Ukrajinců vyslovila pro členství v NATO, pokud by bylo nabídnuto, a stejně tak by většina podpořila zvýšení západních sankcí proti Ruské federaci. Oleksii Haran podtrhl důležitost bezpečnostních otázek, když upozornil na kontroverzi dohody Minsk II a na problémy, jímž čelí snaha o svobodné volby v Donbasu; zajištění bezpečnosti a neutrality v oblasti, kde se nacházejí ruští velitelé, ozbrojení separatisté a kde státní hranice nejsou pod ukrajinskou kontrolou.

Evropská unie se tak nyní nachází na křižovatce svého vztahu k Ukrajině a také k Rusku, které je na jedné straně partnerem v bojích v Sýrii, ale zároveň představuje hrozbu pro evropské východní sousedství.  Václav Lídl zdůraznil nutnost snažit se lépe porozumět tomu, co Rusko motivuje k akcím v tomto regionu. Zároveň si EU musí uvědomit, čeho přesně zde chce dosáhnout a co je pro to ochotná či schopná udělat. Nadnesl též otázku, zda je možné překonat ruské vnímání podstaty mezinárodních vztahů jako hry s nulovým součtem?

Štefan Füle zdůraznil, že je potřeba zachovat dlouhodobě udržitelné vize pro Ukrajinu a její východní regiony. Ekonomické, administrativní a strukturální reformy podporované EU jsou zásadní pro životaschopnost asociačních dohod. To si samozřejmě žádá velkou snahu ze strany EU, která je v současné době více zaneprázdněna vnitro-politickými problémy (např. migrační krizí).  Pan Füle ale také zdůraznil, že není moudré nutit Ukrajinu k příliš tvrdým kompromisům ohledně svých tradičních vazeb, zejména v době, kdy se Rusko stává kvůli účinkům sankcí a nízké ceně ropy stále méně předvídatelné.

Panelová diskuze přinesla velmi zajímavé nové poznatky ohledně ukrajinského veřejného mínění díky podrobnému výzkumu, jež představili Oleksii Haran a Maria Zolkina. Následná diskuze o budoucnosti Ukrajiny a rolích EU a Ruska byla velice plodná a přinesla nové pohledy na věc. 

#Ukrajina #Ukraine #EU #debate

Christian Kvorning Lassen
Výzkumný pracovník

Expertíza: migrace/evropská migrační krize, zahraniční politika EU, mezinárodní právo týkající se humanitárních intervencí, skandinávská politika, populismus.

Související články



Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
Rytířská 539/31
Praha 1 - Staré Město
110 00

tel.: +420 224 186 207
email: europeum@europeum.org
http://www.europeum.org