RTVS: Je Schengen živý a životaschopný projekt?

Vladimír Bartovic komentoval pro slovenskou RTVS nadcházející řešení kontrol hranic u některých států EU v rámci Schengenského prostoru.

Vladimír Bartovic ve středu 25. října komentoval pro slovenskou RTVS nadcházející vyřešení kontrol hranic u některých členských států EU v rámci Shengenského prostoru. Výhodu Schengenského prostoru si dnes uvědomují i ti největší euroskeptici a zároveň to je něco, čeho si Evropané váží nejvíce. Co by tedy znamenalo uplné obnovení kontrol na hranicích zemí a co by to znamenalo pro jejich ekonomiku, či pracovní místa?

Celá věc by mohla mít dalekosáhlé důsledky. Například podle analýzy banky UniCredit, dvě krajiny které by mohly být nejvíce postiženy by byly právě Česká republika a Slovensko. V rámci Evropské unie by tyto dopady mohly vyjít až do výšky 0,25% HDP jednotlivých krajin, protože tyto dvě země jsou právě nejvíce závislé na vývozu a obchodování s ostatními členskými krajinami v rámci EU. Tento obchod by z velké části zpomalily a do jisté míry ohrozily. Navíc si jistě všichni pamatujeme ty dlouhé řady kamiónů, které byly na vnitřních hranicích Schengenského prostoru.Toto by byl bezprostřední ekonomický dopad, ale samozřejmě by to mělo i politický dopad, protože Schengen je jeden ze symbolů toho co evropská integrace za posledních 60 let dosáhla. Kdyby pak Schengen zanikl, tak by EU přišla o jeden z jejich nejcenějších výdobytků které má.

Projekt Back to Schengen chce navrátit původní hranice Schengenského prostoru a částečně pomalu odstraňovat kontroly, které jsou zavedeny v zemích jako Německo, Rakousko, Dánsko, Švédsko a Norsko. Je takový návrat možný? 

Tak do určité míry to realné je, a to díky nejvýznamnějšímu faktoru a to německým a rakouským volbám. Před volbami bylo nemyslitelné, aby byly tyto kontroly omezeny, nicměné teď po volbách, je to velice pravděpodobné. Nedojde k náhlému ukončení všech kontrol, ale k postupnému eliminování. 

Rakousko a Německo se ovšem tomuto kroku lehce brání. Jedním z dalších opatření jsou kontroly rakouských hranic se Slovenskem.

Převaděči se snaží být vždy napřed před kontrolami hranic, způsoby pašování lidí a migračních tras se neustále mění.Nelze se divit, že Rakousko i Německo na toto neustále reagují. Myslím si, že to přijímání uprchlíků a jejich přesídlování, například z Turecka, je podstatou dohody s Tureckem, což znamená směřovat to k tomu, aby nebyl takový tlak nelegální migrace. Protože když ty členské země na to přesidlování tlačí, tak uvažují tím způsobem, že když bude určitá legální cesta tak, tak o to menší bude snaha o nelegální migraci.

Celý rozvor pak najdete v archivu  RTVS a to zde v čase [05:59-26:58].

#Rozhlas #RTVS #Schengen #Schengenský prostor

Mezi hlavní oblasti zájmu patří institucionální otázky EU, ekonomický vývoj EU, Hospodářská a měnová unie, € a evropský rozpočet, Zahraniční politika EU, problematika rozšiřování EU se zaměřením na západní Balkán, slovenská domácí a zahraniční politika a ekonomické otázky.



Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
Rytířská 539/31
Praha 1 - Staré Město
110 00

tel.: +420 224 186 207
email: europeum@europeum.org
http://www.europeum.org